neboRegistrovat
ZAVŘÍT
Foto týmu
Jste zde:

Vítejte na internetových stránkách fotbalového oddílu SK Jilemnice

22 čen 2020, 00:11
Vytisknout
E-mail
V sobotu 13.6. jsme se ve Vrchlabí zúčastnili mi i mladší přípravka venkovního turnaje, kde každý tým dodal mladší i starší přípravku.
Družstva byla rozdělena do dvou skupin – Ve skupině A byly týmy FK Nová Paka, FC Vrchlabí 09, SK Semily a my, druhou skupinu tvořily týmy FC Vrchlabí 10, MFK Trutnov, Rapid Liberec a SK Studenec. Po odehrání základních skupin sebou skupin (1A-4B, 2A-3B atd.)
 
V základní skupině jsme se v prvním zápase poměřily s FK Nová Paka. Již v 10-té vteřině jsme šli sami na branaře, ale neproměnili. Tímto zákrokem se „packý“ branař rozchytal k neskutečnému výkonu. Herně jsme soupeře „drtili“, ale branka byla pro naše hráče takřka „zamknutá“. Nadstandartní výkon gólmana Nové Paky znamenal výsledek 2:2 (i když zápasu by slušelo spíš 7:2) a od nás si vysloužil nominaci na Nejlepšího branaře turnaje. V druhém zápase jsme se střetli s domácím prvním týmem – FC Vrchlabí 09. V tomto zápase jsme vrchlabským srdnatě odolávali, ale ani velice slušný výkon nestačil na víc než na prohru 2:4. Pokud jsme ve skupině nechtěli skončit poslední a do play-off dostat vítěze skupiny B, potřebovali jsme v zápase s SK Semily nutně naplno bodovat. Od úvodu jsme semilské přehrávali, ale jejich branař Filip Řehák (první branař Výběrů OFS Semily) se svými 175cm v 11 letech úspěšně kryl takřka všechna naše zakončení. 2x nás neznalostí pravidel turnaje o branku připravil (1 gól neuznal a zastavil samostatný nájezd) rozhodčí, ale my jsme prostě selhávali i v jednoduchých koncovkách akcí a tudíž jsme prohráli 1:5. Takže suma sumárum jsme v žádném ze tří zápasů základní skupiny nebyly horším týmem, ale uhráli jsme jen 1 bod za remízu s N. Pakou a skončili v základní skupině poslední. Závěrečný zápas skupiny B proti sobě svedl dosud neporažené týmy Rapid Liberec a SK Studenec – vítěz tohoto mače byl naším soupeřem pro čtvrtfinále. Vyrovnaný zápas vysoké úrovně nakonec na svou stranu strhli hráči SK Studenec a po výhře 2:0 se stali naším soupeřem v play-off.
 
Čtvrtfinále začalo svižně a po cca 3 minutách jsme prohrávali po pěkné akci 0:1. Naštěstí jsme za 4 minuty i my po pěkné akci už od branaře srovnali na 1:1. Kluci srdnatě bojovali s dobře hrajícím soupeřem a odměnou nám bylo vedení 2:1 sedm minut před koncem. Když jsme dvě minuty před koncem zvýšili na 3:1, rodila se pro nás senzace. Zápas jsme i díky několika bravurním zákrokům Lukáše v brance zvládli a postoupili jsme do semifinále, kam se probojovala celá naše základní skupina. Čekal nás soupeř, který nám v základní skupině dal nejvíc branek, a to celek SK Semily.
 
Podobně jako v zápase základní skupiny jsme od začátku soupeře přehrávali, ale naše akce většinou likvidoval veliký branař semilských. Za celých 20min základní hrací doby jsme mu dali pouze jednu branku z celkem velkého počtu šancí, ale i Lukáš za svá záda pustil jen jedinou střelu a tak utkání dospělo k penaltovému rozstřelu. Optickým pohledem měl jednoznačně navrch gólman soupeře, navíc branař Výběru OFS Semily, v Lukášových očích byla zas vidět vůle a touha pomoct týmu dotáhnout to do finále. Jako střelce jsme určili pořadí Kryštof Faistaver, Vojta Horáček a Kuba Hadač. Celý tým včetně trenérů se držel okolo ramen jako jeden muž a dával tím najevo podporu Lukášovi. Kryštof se při první penaltě velkého branaře nezalekl a technickou střelou takřka do boční sítě proměnil. Lukáš při se první penaltě vymrštil tyči a dobře a vysoko umístěnou a celkem prudkou střelu svou pravou rukavicí zastavil takřka na čáře. V druhé sérii vsadil Vojta Horáček na razanci, a i když si branař na míč sáhl, Vojtova pumelenice skončila za jeho zády. Proti druhému pokusu semilských Lukáš zvolil druhou stranu, a i když střela měla razanci, nebyla dostatečně umístěná a Lukáš ji svým tělem kryl. V tu chvíli vypukla hromadná euforie, celý tým i s trenéry běžel za Lukášem, kterého jsme vyzdvihli nad sebe a všichni jásali, minimálně v polovině očí jsem viděl i slzy. Soudržnost týmu se prokázala i po podání rukou soupeři, kdy si všichni sbalili pití, míče a sami od sebe kluci při odchodu od hřiště do kabin začali skandovat a tleskat: „Lukáš, tlesk-tlesk-tlesk, Lukáš, tlesk-tlesk-tlesk …“
 
Z druhého semifinále k nám do finále postoupil domácí celek FC Vrchlabí 09. Zde se již projevila únava na našich hráčích, která pramenila mj. i ze zajímavého rozlosování – náš tým měl po posledním zápase skupiny před čtvrtfinále více než 1,5 hodiny pauzu a pak mezi čtvrtfinále a semifinále a potom i mezi semifinále a finále vždy pouze 20 min, soupeř měl rozlosování příjemnější – pauzy 40min, 20min a 40 min. Nic to ale nemění na tom, že nás herně Vrchlabí přehrávalo a navíc jsme mu některé branky umožnili svými chybami. Ale výsledek 0:6 odpovídá poměru sil na hřišti.
 
I přesto výkon týmu na celém turnaji hodnotíme až nadstandartně, každý si hrábl na dno svých sil a na hřišti i na střídačce jsme byli jako jeden muž. Kluci si turnaj užili, až na drobné šrámy se nikdo vážněji nezranil a na kvalitně obsazeném turnaji tým zanechal velice příjemný dojem.
 
Úspěch našich barev ještě více podtrhli kluci z mladší přípravky, kteří turnaj stejných družstev své kategorie dokonce opanovali a nad hlavy zvedli pohár zlatý.
 
Turnaj jsme odehráli v této sestavě:
Horní řada zleva: Horáček Vladimír (trenér), Poláček Matyáš, Havlíček Josef, Vrbata Dominik, Řehořek Vojtěch, Horáček Vojtěch, Tuže Michal (trenér)
Dolní řada zleva: Franz Lukáš, Vašák Matěj, Hadač Jakub, Faistaver Kryštof, Karel Filip